„Měl jsem dobrý pocit, že jdu někam, kde mě chtějí“, říká Róbert Rožánek.

V jeho nohách se skrývá neuvěřitelná dynamika. Jeho střelba je na pohled velice elegantní, a stejně tak úspěšná. Róbert Rožánek působí v Kooperativa NBL prvním rokem, ale zatím se zdá, jako by jeho schopnosti a potřeby kolínských Medvědů úplně nenašly tu správnou společnou řeč. Přesto je „Róži“ velmi efektivní a v dosavadních zápasech podpořil kolínský tým v průměru 6,3 body, 2,2 asistencemi za průměrně strávených 16 minut na palubovce.

‍

Róberte, můžeš se kolínským fandům basketbalově představit? Kde jsi v mládí s basketem začínal, v kolika letech a co Tě na něm nejvíc bavilo?

S basketbalem jsem začínal v Žilině, kde jsem strávil i své mládežnické roky. Bylo to s nástupem na základní školu, takže v šesti letech. Nejraději jsem měl turnaje v zahraničí. Postupně jsem potom už v mužích hrál extraligu za Nitru, Žilinu a Lučenec.

‍

Jak Tě vlastně napadlo, věnovat se basketbalu?

U mě to bylo snadné. Pocházím totiž z basketbalové rodiny. Můj dědeček je známý trenér, který mě vedl téměř 15 let a můj táta hrával ještě v československé extralize a také moje mamka hrávala basketbal. A teď i můj bratr působí ve slovenské extralize, takže čemu se budu věnovat, bylo dopředu určené :-D. Ale určitě jsem za dětství, které jsem měl a čas, který mi všichni věnovali, hodně moc vděčný.

‍

Co považuješ v mládeži za svůj největší osobní i týmový úspěch?

To je velmi těžké, vybrat jen jeden. A možná na to mám i trošku jiný náhled. Měl jsem hlavně radost z toho, že jsme všechna naše utkání jako rodina vždy prožívali společně a vídali se doma i na basketu. A za úspěch také považuji i vzniklá přátelství na celý život. Například s Jakubem Mereššem jsme to donedávna táhli 18 let v jednom týmu.

‍

Jak se to tak seběhlo, že jsi přijal nabídku Kolína?

Kolín měl zájem už předešlé sezóny, tak jsem z toho měl dobrý pocit, že půjdu někam, kde mě chtějí.

‍

Jak bys zatím zhodnotil angažmá mezi Medvědy? Dovoluji se domnívat, že asi moc spokojený nejsi, hlavně se svým herním vytížením.

Nejsem stěžovací typ a věci přijímám takové, jaké jsou. I když to někdy není přesně tak, jak bych si představoval. Určitě jsem měl očekávání větší, ale také je třeba na rovinu říct, že nastupuji za nejlepším hráčem ligy. Ze Slovenska jsem byl zvyklý na úplně jinou situaci i minutáž, ale myslím, že se pomalu sžívám se svým postavením. Někdy je potřeba „potlačit svoje ego“, ale beru to určitě všechno jako dobrou zkušenost.  

‍

V posledním utkání proti JH jsi svou energií nastartoval a dirigoval rozhodující kolínský trhák. Je to přesně to, co po Tobě trenéři Medvědů chtějí?

Předpokládám, že ano. Kéž by to tak bylo každý zápas.

‍

Často býváš využíván k obraně stěžejních hráčů soupeře. Jak se s touto skutečností vyrovnáváš?

Přiznám se, že jsem to trochu čekal. A upřímně, v minulých sezónách jsem se těmto nejlepším raději vyhýbal :D. Ale určitě tato skutečnost ze mě postupem času udělá všestrannějšího hráče a to beru jako velké pozitivum.

‍

V čem vidíš zatím největší problém k tomu, aby Tvá minutáž byla větší?

Myslím si, že vše časem přijde a sedne si to. Jen si musím víc zvyknout na svou roli v týmu. V posledních sezónách jsem byl spíše využívaný na pozici dvě a teď jsem se vrátil i na střed, takže jsem se ze začátku víceméně rozkoukával. Ale budu plnit vše, co ode mě trenér chce, abych Kolínu, ať už za kratší nebo delší dobu, co nejvíc pomohl a byl mu prospěšný.

‍

Studuješ VŠ, můžeš nám prozradit kde a jaký obor?

Ano, studuji v Žilině obor „elektronický obchod a management“ a jsem v posledním pátém ročníku.

‍

Předpokládám, že je to dálkově, takže je studium složitější. Jak to zvládáš?

Musím přiznat, že to není nejjednodušší. Hlavně ve chvílích, kdy nebyla možnost on-line vyučování, cestovat na otočku do Žiliny a zpět bylo dost náročné. Naštěstí jsem to zvládal a doufám, že se na konci školního roku budu těšit z inženýrského titulu.

‍

Máš vysněnou zemi, kde bys chtěl basketbalově působit?

Rád bych se podíval na sever, do Švédska nebo do Finska. Tam mě to velmi láká.

‍

Róberte, moc děkuji za rozhovor a přeji, aby se Ti dařilo ve škole zdárně zakončit studium, abys byl mezi Medvědy spokojený a měl radost z toho, že ses do Kolína vydal.

Já také děkuji pěkně za rozhovor a možná trošku napřed, přeji všem fanouškům Kolína krásné prožití Vánočních svátků a úspěšný start do Nového roku.

‍